Žitná – kaple panny Marie Růženecké

Detailní popis: Novogotická, u vchodu litinový kříž, ve výklenku nad vchodem socha Panny Marie, ve věžičce zvon. Na návsi v Žitné u Netolic stojí novogotická kaple. Postavení vlastní kaple kde by se mohly sloužit mše, bylo dávným snem žitenských osadníků. Až se v roce 1873 podařilo vedení obce, za starostování Františka Bílého, po chalupě Babůrka, dohodnout s knížetem Schwarzenbergem, že kníže nechá na vlastní náklady kapli postavit, ale za to mu obec pronajme na třicet let honitbu. Kapli v roce 1874 slavnostně vysvětil netolický děkan a byla zasvěcena Panně Marii Sdružení Růženecké – to je první neděle v říjnu a na tento den kdy se zde koná mše svatá, byla stanovena pouť i posvícení. Sochy sv. Petra a sv. Pavla do kaple věnoval později na památku svého vysvěcení na kněze Petr Částka, rodák z čp. 16. Sochy prý pochází buď, z kostela z Chvalšin nebo z kostela v Kájově. Lípy kolem kaple byly vysázeny v roce 1885. Při stavbě kaple se stala tato humorná příhoda. Zdi kaple a střecha byly postaveny již na podzim 1883. V zimě „pastejř“ Vačkář, zvaný „Majvojtl“ zabil kance a aby bylo maso chutnější, dal ho do nedostavěné kaple vymrznout. O tom se ale dozvěděla chasa z okolních vesnic a složila na žitenské posměšnou písničku. Každá její sloka končila refrénem „ Půjdem do Žitence tam mají v kapli kance“. Od toho se odvozuje i posměšné „rochání“ třeba od Vrbických, vždy když se objevil nějaký Žiteňák. Což bylo to příčinnou i mnoha hospodských rvaček. Zděná stavba postavená na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem, orientována k jihu. V ose vstupního severního průčelí je prolomen hrotitý vstup s cihlovým ostěním, které má zkosenou hranu špalet a zdvojený klenák. Vstup uzavírají dvoukřídlé výplňové dveře, v nadpraží motiv kružeb. Průčelní stěnu vymezují široké cihlové nárožní lizeny navazující na ohraničení trojúhelného štítu. Ohraničení v ploše štítu je půlkruhové, spolu s lizenami vytváří v ploše stěny půlkruhově ukončenou vpadlinu v celé výši kaple. Ve vrcholové části je prolomena vyšší hrotitá nika lemovaná opět cihlovou šambránou, zdvojený klenák, zkosená hrana špalet, zvýrazněná parapetní římsa. V nice je umístěna terakotová polychromovaná socha Ježíše Krista. Hranu štítu lemuje trojitá stupňovitá cihlová římsa. Boční stěnu vymezuje cihlový lizenový rám, v ose stěny sdružená hrotitá okna s cihlovou špaletou, zkosenou hranou a zdvojeným klenákem. Stěnu ukončuje vysoká cihlová stupňovitá podstřešní římsa, lemující i stěny závěru. Závěr trojboký, jednotlivé stěny vymezuje široký cihlový lizenový rám tvořící v ploše stěny jen úzkou hladkou vpadlinu. Stěny bez otvorů. Sedlovou, nad závěrem valbovou střechu kryjí jednoduše kladené tašky bobrovky. Z hřebene za průčelním štítem roste plochá hranolová zvonice s rozšířenou soklovou částí. Plochu zvonice otvírá hrotitý prostup s cihlovou šambránou, zkosenou hranou a zdvojeným klenákem. Prostup zasahuje i do soklové části oddělené cihlovou římsou. Cihlová stupňovitá podstřešní římsa, sedlová stříška, z jejího hřebene roste vysoký prutový jetelový kříž. Kaple stojí na nízkém kamenném neomítaném soklu odděleném cihlovou soklovou římsou. Před vstupem do kaple stojí litinový kříž na vysokém kamenném soklu s letopočtem AP 1877. Interier kaple obdélný s trojbokým závěrem. Loď kaple je zaklenuta hrotitou klenbou s velkými hrotitými trojúhelníkovými lunetami nad okny. Trojboký závěr je zaklenut třemi hrotitými kápěmi. Jednotlivé části klenby vymezuje ornamentální rámec s malovaným ornamentem akantové rostliny. Průběh klenby a lunet zvýrazňuje úzký bílý pás a linkou. Na ploše kápí opět ornamenty, na středním poli otevřená kniha s kalichem. Pod klenbou závěru na stěnách jsou vytvořena hrotitá pole opět s rámcem a ornamenty. Střed závěru vyplňuje pseudogotický oltář Panny Marie, na zkosených stěnách jsou umístěny dvě velké sochy sv.Petra a Pavla v nadživotní velikosti. Boční stěny kaple prosvětluje velký segmentový okenní výklenek s rozestupujícími se špaletami a šikmým parapetem, ve výklenku jsou proraženy dva sdružené hrotité okenní otvory, dřevěné dělené okenní rámy prosklené čirým sklem. Na severní stěně segmentový vstupní výklenek s rozestupujícími se špaletami. Vrchol vstupu je zakryt dřevěnou kruchtou s trámovým plochým podkruchtím. Zábradlí kruchty vyřezávané do řady hrotitým kružbových oken, dělící hranolové sloupky s vyřezávanou konzolou na spodním okraji. Vstup na kruchtu při východní stěně podkruchtí přímým dřevěným schodištěm (zhotoveno nové při poslední opravě). Na podlaze cihlová dlažba. 2 řady kostelních lavic (nově zhotovené dle původních, z nich zachováno čelo se signaturou Jakub Ludačka 1870), 1 přístěnná lavice, kruhový stůl, harmonium, kazatelna.