Radošovice – kaple na návsi

Detailní popis: Návesní kaple, selské baroko. Na místě malé rozluční kapličky byla v roce 1823 vystavěna nová kaple, vysvěcená 26. března 1824. Po několik let zůstala kaple patrně prázdná nebo bylo využito vybavení starší kapličky, neboť dle písemných pramenů (Kronika obce Radošovice) byl dnešní oltář umístěn do kaple teprve na přelomu 20. a 30. let 19. století. V roce 1839 zakoupila obec nový zvon, zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. První úpravy kaple proběhly v roce 1885, kdy stavitel Jelínek z Netolic nahradil původní klenbu trámovým stropem a zhotovil novou podlahu. Svou dnešní podobu získala kaple až v letech 1924 – 1925, kdy byla původní malá zvonice upravena do podoby věže zakončené cibulovou bání. Plány zhotovil Václav Zervl, učitel ze Strýčic. Poslední celková rekonstrukce byla v 1991. děná stavba postavená na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvonicí, orientovaná k východu. V ose západního průčelí je prolomen valeně zaklenutý portál lemovaný hladkým štukovým ostěním, klenba portálu vychází z obdélné patky, která pokračuje na špaletu portálu jako hladká římsa, ve vrcholu klenby lichoběžníkový hlavní klenák. Plochu průčelí při nárožích člení vždy dva hladké téměř sdružené pilastry vyrůstající z vlastních hranolových soklů a ukončené profilovanou hlavicí v místě průběhu profilované římsy nesoucí hladké kladí. V prodloužení pilastrů dělí kladí proporčně shodné krátké pilastry ukončené jednoduchou hlavicí na spodním okraji profilované podstřešní římsy. Uprostřed kladí nad portálem je umístěn štukový letopočet MDCCCXXIII. Z kryté římsy vyrůstá hladký mírně převýšený volutový štít, do jehož osy je vetknuta hranolová zvonice nepatrně vystupující z líce zdiva štítu. Křídla štítu po stranách zvonice vyplňuje reliéfní hladké pole, kopírující tvar štítu. Obdélníkově rozšířené spodní rohy štítu zdobí štukový, pravoúhle zalamovaný meandr. Hranolové těleso zvonice vymezuje na každé stěně hladký lizenový rám, ukončený ve fabionové podstřešní římse. Východní stěnu a boky zvonice člení pouze ve vrcholu černý kruhový ciferník věžních hodin rámovaný jenoduchým ostěním, v ose západní stěny je prolomeno obdélné, valeně zaklenuté okno opatřené ozdobnou podokenní římsou a úzkou linkou ostění odsazenou od hrany kolmých špalet. Okno je osazeno dřevěným rámem děleným na šest okenních tabulek a půlkruhový světlíkzasklené čirým sklem. Zvonici uzavírá velmi nízká jehlancová střecha s naznačeným zkosením rohů, z níž vyrůstá osmihranná sloupková lucerna uzavřená stířdavě dřevěnou stěnou a dřevěnými žaluzemi. Spodní část lucerny je stříškově rozšířena a přesahuje nad vlastní střechu. Vrchol lucerny uzavírá oplechovaná cibulová báň ukončená makovicí a vysokým dvouramenným křížem. Boční stěny kaple vymezuje malovaný lizenový rám, zadní část stěn je prolomena menším valeným oknem s profilovanou podokenní římsou a štukovou linkou odsazenou od hrany kolmých špalet, rovný parapet. V síle zdiva je osazen okenní rám dělený na šest tabulek prosklených čirým sklem, zaklenutí dělí paprskovité příčky na šest tabulek prosklených leptaným a barevným sklem. Stěny ukončuje profilovaná podstřešní římsa, k jižní stěně je připojen obdélný přístavek bez otvorů. Trojboký závěr kaple vymezují rovněž malované lizenové rámy, východní stěna je prolomena malým horizontálně oválným okénkem, rámovaným štukovou linkou odsazenou od hrany kolmé špalety. Celá hmota kaple vyrůstá z mělkého soklu, sedlovou, nad závěrem valbovou střechu kryjí tašky esovky. Obdélný interier lodi uzavírá plochý omítaný strop napojený fabionem na hladce omítnuté stěny. Plochu stropu vyplňují čtyři narůžovělá pole, oddělená širokým bílým pásem, který vychází ze středového bílého kruhového pole vyplněného zlatým jetelovým rovnoramenným křížem. Boční stěny prosvětlují segmentové okenní výklenky s kolmými špaletami a rovnými parapety, hranu výklenků zdůrazňuje hnědá linka tvaru liliové koruny. Plochu stěn opticky vymezují malované rámy. V západní stěně je prolomen segmentový dveřní výklenek bez zdůraznění hran. Hladké stěny trojbokého závěru opticky vymezuje společný malovaný rám, zkosené stěny člení poměrně velké výklenky s konchou, zdůrazněné liliovou linkou. K rovné stěně závěru je přizděna mělká menza s konicky se zužujícími stranami. Vnější plochu stěn kaple pokrývá bílý nátěr, architektonické prvky bílé, na stěnách zvonice je použití barev opačné. Stěny interieru bílé pokryté válečkovým ornamentem a vymezené drobnou hnědou linkou.